Proč cena, nikoliv soucit se zvířaty, ukončí živočišný průmysl? Kdy k tomu dojde? A jak daleko jsme od bodu zlomu?
Přeloženo z Plant Based News: Vegan Meat Price Parity: Why Cost Not Kindness Will End Animal Agriculture
„Je pravděpodobné, že srovnání cenového rozdílu mezi rostlinným ‚masem‘ a masem ze zvířat, bude nejrychlejší změnou, ke které v našem potravinovém systému dojde.“
Bude to cena, nikoliv soucit se zvířaty, která ukončí živočišný průmysl – ale kdy dosáhneme srovnání ceny u veganských alternativ masa?
Tak jako nám záleží na zvířatech, je pravděpodobné, že srovnání cenového rozdílu mezi rostlinným ‚masem‘ a masem ze zvířat, bude nejrychlejší změnou, ke které v našem potravinovém systému dojde.
Milujeme levné potraviny. Když se nás někdo zeptá, téměř vždy odpovíme, že dáváme přednost výrobkům, které jsou etické, udržitelné a zdravé. Ale průzkumy znovu a znovu ukazují, že co skutečně rozhoduje o našem výběru potravin, je cena, dostupnost a chuť.
V naprosté většině je to cena.
Srovnání ceny veganských alternativ masa
To je důvodem, proč otázka srovnání cenového rozdílu, je žhavým tématem u výrobků rostlinného původu. S cenou – zejména nízkou, tak mocným rozhodujícím faktorem při výběru potravin, opravdu záleží na tom, kolik rostlinné alternativy masa stojí.
V současnosti zaplatí zákazníci téměř o 200 procent více za alternativní výrobky rostlinného původu v porovnání s masem.
Proto se také mlékárenští lobbisté v Evropské unii snaží zastavit prodej rostlinných produktů v ‚mléčných‘ obalech. (pozn. kartonové krabice na mléko apod.) Pokud by totiž výrobci rostlinných produktů museli používat jiné obaly, mohlo by to ztížit výrobu, a tím pádem také zvýšit prodejní cenu rostlinných alternativ.
Zkušenosti z jiných odvětví (jako např. elektro-auta) však ukazují, že s rozvojem technologií a zvyšováním poptávky dochází ke srovnání cen. Kdy k tomu ale dojde u alternativ masa rostlinného původu? A může to skutečně znamenat konec masa z porážky na jatkách, které je v současné době levnější a prodávanější?
‚Paradigma levného jídla‘
Milujeme levné potraviny. Jak napsal britský vládní tým Behavioral Insights Team ve své zprávě ‘A Menu for Change‘, cena (vedle dostupnosti a chuti) je pro lidi při nakupování nejdůležitějším faktorem. To zahrnuje i zdravější alternativy.
Není to naše chyba. Supermarkety, reklama a vládní politika strávily 70 let vytvářením toho, co odborník na potraviny profesor Tim Lang nazývá „paradigmatem levného jídla“.
To platí zejména ve Velké Británii a USA. Spolu se Singapurem se jedná o tři nejlevnější země na světě, co se týká výdajů obyvatel za potraviny. Ve Velké Británii utratí lidé za jídlo pouze 8 procent z rozpočtu své domácnosti. To je nejméně v západní Evropě. Řekové utratí 16 procent, Peruánci 26 procent a Nigerijci 59 procent.
Když ale zjistíte, že Velká Británie má zároveň nejvyšší míru chudoby v Evropě, co se týká jídla a toho, zda si lidé mohou dovolit zdravé stravování, je vám jasné, že něco není v pořádku.
Toto paradigma levného jídla se objevilo během 2. světové války. Po zemědělcích bylo žádáno, aby rychle a levně vypěstovali více potravin. Byli to hrdinové, kteří nasytili zemi během války, a posléze ji postavili znovu na nohy.
Zemědělci udělali, co se po nich chtělo. Začali používat chemikálie a pesticidy. Opustili rotační zemědělství a nahradili ho monokulturami. Jídlo bylo stále levnější. V supermarketech probíhal boj o ceny (pokračující dodnes). Ztratili jsme představu skutečné ceny za jídlo.
Ale za jakou cenu?
Skutečnou cenou levných potravin je „spirála krize veřejného zdraví a ničení životního prostředí“ – podle RSA – Food, Farming and Countryside Commission.
Zpráva Chatham House z minulého měsíce uvádí „Levné jídlo vede k ničení přírody.“ Neustálá poptávka po hospodářském růstu držela efektivitu zemědělství v začarovaném kruhu, spolu s „hospodářskou soutěží prostřednictvím liberalizace obchodu“.
Levné potraviny bývají také více zpracovány. Ve Velké Británii jedí lidé nejvíce ultra zpracovaných potravin v Evropě, téměř 50 procent jejich jídelníčku. Ve srovnání s přibližně 11 procenty v Itálii nebo 16 procenty v Portugalsku. To výrazně zvyšuje výskyt cukrovky 2. typu a dalších vážných zdravotních epidemií.
Cenová transformace
Je zřejmé, že změna stravování je nutná. Včetně ceny, kterou za jídlo platíme.
Víme také, že plnohodnotná rostlinná strava může být mnohem levnější, než těžce zpracovaná živočišná strava.
Pro většinu konvenčně stravujících se lidí je současná cena rostlinných alternativ masa přehnaná. A příliš se nemýlí.
Pokud tedy chceme dosáhnout změny rychleji, musíme dostat lidi směrem od masných pultů do uliček s rostlinnými produkty. Nejrychlejším způsobem, jak toho dosáhnout, je skrze cenu.
Kdy se to stane? Dojde k tomu ve třech fázích.
Do roku 2023: Rostlinné bílkoviny
V roce 2019 přišla nezávislá instituce Rethink X se svou zprávou o budoucnosti zemědělství.
Jejich analýza naznačuje, že ke srovnání cenových rozdílů mezi stávajícími rostlinnými alternativami masa (například Impossible Burger) a masem ze zvířat dojde někdy mezi lety 2021-23.
Jakmile k tomu dojde, napsali, přechod k více rostlinné stravě „se exponenciálně zvýší a zrychlí.“
Proto společnosti jako Impossible Foods neustále snižují své ceny, aby zvýšily poptávku, protože vědí, že srovnání ceny zvýší nejen prodej, ale i povědomí a přijatelnost.
Jsme blízko bodu zlomu?
V tuto chvíli nákup veganského produktu (pozn. ve Velké Británii) v supermarketu dvakrát týdně stojí o 35 liber ročně navíc, řekl pro zpravodaj The Times mluvčí Insure4Sport, který provedl průzkum srovnávání nákladů.
V současnosti vegani a lidé, kteří si chtějí příležitostně koupit rostlinnou alternativu, zaplatí za nový rostlinný produkt prémiovou cenu. To však nepotrvá dlouho.
Výrobci rostlinných produktů vědí, že musí konkurovat cenou. Poptávka roste. V roce 2019 vzrostla podle studie The Good Food Institute poptávka po rostlinné alternativě masa o 18 procent a o 11 procent po výrobcích rostlinného původu celkově.
Více lidí než kdy jindy nyní podporuje lepší dostupnost a výběr rostlinných produktů. Nový průzkum veganské společnosti The Vegan Society minulý týden ukázal, že každý třetí (32 procent) věří, že vláda by měla propagovat veganskou a rostlinnou stravu, jako součást řešení současné klimatické krize.
Změnu cen odstartují supermarkety. Když si Tesco nastaví cíl na 300% nárůst prodeje veganských alternativ masa, bude chtít konkurovat cenou.
Předpověď společnosti Rethink X, že do roku 2023 dosáhneme cenového srovnání u rostlinných produktů, tedy možná není mimo mísu.
Ale co nový svět laboratorního masa?
Do roku 2030: Bílkoviny kultivované z buněk
Kultivované maso z buněčných tkání je skutečné maso nebo mléko, ale bez zvířete. Pěstuje se v kádích nebo se vyrábí jinými způsoby v laboratoři, aniž by umírala zvířata.
(Toto tvrzení je sporné: zpočátku se při výrobě používalo sérum z poražených telat. Vyvíjejí se však nové postupy bez nutnosti zabití zvířete.)
Společnost Rethink X také předpovídá, že do roku 2030 bude mít americké zemědělství o 50 procent méně krav. Předpovídá, že jakmile krávy zmizí v Americe, zbytek světa – a další živočišný průmysl, jako je vepřové a kuřecí maso – bude následovat.
Důvody? Nikoliv etické, ale technologické.
V nových laboratořích produkujících maso a mléčné výrobky pomocí technologií „buněčné kultivace“, by se do roku 2030 produkovali „bílkoviny pětkrát levnější… než stávající živočišné bílkoviny.“
Tato zpráva je teoretická. Byla založena prostě jen na zbožném přání?
Konkurence nákladů
Dvě nové studie zveřejněné na začátku tohoto měsíce naznačují, že k tomu dojde do roku 2030. Tyto studie jsou založeny na skutečných datech od stávajících producentů bílkovin.
Tento výzkum od Good Food Institute předpokládá, že „kultivované maso by mohlo konkurovat nákladům a mít nižší ekologickou stopu ve srovnání s konvenční výrobou masa za méně než 10 let“.
Čísla jsou ohromující. Posouzení životního cyklu a technologicko – ekonomické posouzení naznačují, že ve srovnání s hovězím masem z krav bude kultivované maso vytvářet o 92 procent méně skleníkových plynů, o 93 procent méně znečišťovat životní prostředí, a ušetří 95 procent půdy. Při využívání obnovitelné energie se ušetří také 78 procent vody.
Navíc koronavirus ještě zdražil živočišnou výrobu a zvýraznil její zásadní roli, jakožto živné půdy pro zoonotické pandemie.
Takže cenové srovnání rostlinných hamburgerů do roku 2023. Pak hamburgery pěstované z buněk do roku 2030.
Do roku 2035: konec produkce ze zvířat?
Nezávislá Rethink X tvrdí, že nejen dosáhneme cenového srovnání, ale že do roku 2035 budou buněčné a rostlinné alternativy 10krát levnější než zaniklé produkty zvířecího původu.
Předpokládá, že průměrná rodina, motivována cenou, ušetří více než 1200 $ na výdajích za jídlo.
Navíc budou tyto bílkoviny bez jatek lepší: „Výživnější, zdravější, lépe chutnající a dostupnější s téměř neomezenou rozmanitostí… moderní potravinářské výrobky budou kvalitnější a náklady na jejich výrobu méně než poloviční ve srovnání s produkty ze zvířat.
Výzkum, který provedl Good Food Institute naznačuje, že se tímto směrem ubíráme
Z etického hlediska, jelikož se rostlinná jídla, bez zabíjení zvířat, stávají normou, si lidé budou klást otázku, jak jsme vůbec kdy mohli zabíjet tolik zvířat, a to za tak vysokou cenu.
Čeká nás ještě dlouhá cesta
Ještě tam nejsme. Ale jako jednotliví zákazníci, nákupem rostlinných alternativ zvyšujeme poptávku a snižujeme cenu, což znamená, že je budou kupovat i běžní konzumenti masa.
Podle YouGov, téměř čtvrtina zarytých konzumentů masa říká, že si pochutnávají na alternativách masa. Pokud snížíme cenu, jejich počet jen poroste.
Inovace produktů, uhlíková daň, zvyšování povědomí a vytváření skutečné hodnoty pro zemědělce v oblasti potravin, to vše pomůže změnit naše „paradigma levných potravin“. Pak dosáhneme cenového srovnání dříve.
Takže kupujte ty klobásy, hamburgery a kuřecí alternativy. S každým nákupem tak říkáte společnostem, že trh pro ně existuje.
Ať už je to rok 2023 nebo 2030, cenové srovnání přijde. Pak bude rostlinné maso levnější. Jakmile k tomu dojde, se všemi souvisejícími dopady na životní prostředí, nebude maso ze zvířat a jatek schopné konkurovat.
Jsme samozřejmě víc než konzumenti. Ale toto je reálný způsob, jak můžeme pomoci utvářet budoucnost.