PROČ VEGAN?
PRO ZVÍŘATA
protože jsou živá, vnímají bolest, ale i lásku, zármutek, strach, radost, štěstí. Hrají si a mají své vlastní rodiny, stejně jako my. Chtějí žít. Zvířata ve velkochovech nesmírně trpí.
PRO NAŠE ZDRAVÍ
všichni si ho zasloužíme. Živočišná strava je prokazatelně hlavní příčinou vzniku řady nemocí - srdečních chorob, cukrovky, rakoviny a dalších. Ve výživě člověka nutná není.
PRO PLANETU
je společným domovem nás všech. Jiný nemáme. Živočišný průmysl drasticky a zásadně ničí biodiverzitu a ekosystémy, znečišťuje vzduch a vodu.
Zvířata jsou živá. Všichni savci, ptáci i ryby bez rozdílu mají to, čemu se říká vědomí, v mnohém velmi podobné tomu našemu, díky nervové soustavě propojené s mozkem. To znamená, že vnímají. Každý, kdo má pejska to dobře zná. Prožívají city a emoce, lásku a radost, strach a žal, jsou inteligentní – daleko více, než si myslíme, komunikují, hrají si, mají své vlastní rodiny, a především cítí psychickou a fyzickou bolest, velmi podobně jako my lidé. Bolest malého selátka proto není o nic menší, než bolest malého dítěte. Nezáleží na tom, že zvířata jinak vypadají, i my lidé vypadáme různě. Jedno ale máme všichni společné – uvnitř nám tluče srdce a chceme žít. A to je to, na čem záleží.
Proč tedy některá zvířata milujeme, ale jiná zabíjíme?
Jednoduše jen proto, že to tak dělá většina lidí kolem nás už po generace. Jde jen o tradici a systém, v němž žijeme, podle čeho jsme dali některým zvířatům nálepku „hospodářská“.
Maso, mléko, vajíčka ani jiné živočišné výrobky však k životu ani zdraví nepotřebujeme, což ukazují dnes už miliony lidí po celém světě, a proto veškeré utrpení a bolest, kterou zvířatům způsobujeme, není nutná.
Co se děje se zvířaty
Mezi běžné praktiky velkochovů všude ve světě – ano i u nás – patří:
upalování zobáků u kuřat, nesmírně bolestivé odstraňování rohů u krav nebo zubů a ocasů u selátek a kastrace při plném vědomí, bez jakéhokoliv umrtvení. Zvířata natlačena do tak těsného prostoru, kde se nemohou ani otočit. Život strávený ve vlastních výkalech. Kuřata geneticky vyšlechtěna a vykrmena hormony, aby co nejrychleji vyrostla do takové váhy, že je vlastní nohy neunesou a kolabují. Malá selátka, která onemocní nebo nerostou dost rychle, se nám nevyplatí, proto se zlikvidují – praští se s nimi o tvrdou zem, protože je to tak nejlevnější.
V mléčném průmyslu jsou telátka bezcitně odebrána od mámy ihned po porodu, abychom měli jejich mléko pro sebe. Telátka jsou nechtěným vedlejším produktem mléčného průmyslu, a proto jsou malí býčci jen několik týdnů po narození posláni na jatka a z jaloviček se po inseminaci stávají stroje na mléko. Krávy jsou rok co rok neustále dokola uměle oplodňovány kvůli co nejvyšší produkci mléka.
Ve vaječném průmyslu jsou čerstvě vylíhnutá samčí kuřátka zaživa pomleta strojem nebo udušena v plynových komorách jen proto, že kohouti nám vajíčka snášet nebudou. Většina zvířat žije celý život v otroctví v temných halách, občas je s nimi zacházeno velmi brutálně, a nikdy nepoznají jaké to je přitulit se k mámě, hřát se na sluníčku, lehnout si do měkké trávy, proběhnout se po voňavé louce, prozkoumávat svět kolem sebe a hrát si.
Samotná jatka, kde končí všechna zvířata, včetně těch z bio chovů, jsou pak horor v každodenní realitě. Většinu zvířat navíc zabíjíme ještě ve věku mláděte, jsou to tedy ještě „děti“. Vystrašená a naprosto bezbranná, nevinná zvířata bojující o svůj holý život až do posledního dechu bez jakékoliv šance na záchranu.
Na rybích farmách jsou v ohraničeném prostoru nádrží natlačeny sta tisíce ryb, které nemohou volně plavat, nemají dostatek kyslíku a voda je znečištěna výkaly. Při komerčním rybolovu zase uvíznou v obřích sítích nechtěně i delfíni, velryby, mořské želvy a tuleni, kteří pak nemohou vyplavat nad hladinu, aby se nadechli a udusí se.
70 000 000 000 (miliard) zvířat
zabíjíme každý rok na jatkách, kvůli něčemu, co nepotřebujeme.
K tomuto množství, kterému se dá jen těžko uvěřit, musíme přičíst dalších
160 miliard ryb z rybích farem ročně a dalších
2.3 bilionů (2300 miliard) ryb z oceánů ročně (vypočtený odhad z množství tun)
A ani toto číslo není konečné. Nejsou v něm započítány ještě
další miliony zvířat, která jsou tak zubožená a slabá, že doslova utrpením uhynou ještě dříve, než se dostanou na jatka,
další miliony samčích kuřat usmrcených ihned po vylíhnutí,
další miliardy zvířat, která umírají při laboratorních pokusech,
další miliony zvířat brutálně zabíjených pro kožešinu, někdy stažených z kůže zaživa při plném vědomí,
další miliony žraloků lovených pouze pro jejich ploutev a vhozených zpět do oceánů, kde dlouze a bolestivě umírají
další tisíce slonů zabíjených jen pro slonovinu a tučné zisky
další tisíce delfínů zabíjených v Japonsku každoročně pro maso, nebo v Peru jako návnada na žraloky
další a další zabíjena při tradicích a rituálech, jako je Gadhimai festival v Nepálu
další zabíjena kvůli naší zábavě a pro naše rozmary, pro trofeje nebo z jiných absurdních důvodů – při lovu, zápasech, rodeu, v cirkusech,
další nelegálně zabíjená hříbata kvůli dostihovému byznysu (USA)
Většina z nás zvířata miluje nebo přinejmenším odsuzuje násilí a týrání zvířat. O to více, jde-li o mláďata. Většina z nás by nedokázala zvíře zabít. A přesto většina z nás zároveň jí maso, mléko a vajíčka. Chybí nám totiž důležité spojitosti mezi balíčkem masa v regálu a živým stvořením. Mezi tím, co jíme a brutalitou zabíjení, protože ji nevidíme. To, že něco nevidíme ale neznamená, že to neexistuje.
Rozsah masakrování zvířat na Zemi je nad rámec toho, co můžeme pochopit. A jejich utrpení je naprosto nevyčíslitelné. Živá vnímající zvířata jsme v naší mysli převrátili jen do neživých věcí. Namísto KDO, naučili jsme se říkat CO bude dnes k večeři. Je třeba si uvědomit, že pokaždé, když kupujeme maso a ostatní živočišné výrobky, přestože nezabíjíme my sami vlastníma rukama, platíme někomu jinému za zabití zvířete, a tím podporujeme jejich bolest, mrzačení a smrt.
Dokud MY kupujeme, oni budou trpět.
„Nezabíjej nevztahuje se jen na vraždění člověka, ale na vše, co žije. A toto přikázání bylo zapsáno v srdci člověka ještě dříve, než bylo dáno na hoře Sinaji.“
– Lev Nikolajevič Tolstoj –
naše zdraví
Každý rok umírá 17 milionů lidí na srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici v důsledku nemocí cév způsobených v drtivé většině živočišnou stravou. Plnohodnotná rostlinná strava je přitom dosud jediná strava, u které bylo přímo prokázáno, že dokáže vyléčit cévní a srdeční nemoci bez léků a operací. Předchází také obezitě, cukrovce 2.typu, rakovině prsu, prostaty, střev a žaludku, osteoporóze, nemocem ledvin a Alzheimerově chorobě. Dokáže často odstranit alergie a astma.
Maso, mléko ani vajíčka vůbec nepotřebujeme k tomu, abychom mohli naplno žít a být zdraví a silní. To dokazují miliony zdravých lidí po celém světě, včetně dětí, těhotných žen a sportovců, kteří jsou vegany dlouhé desítky let nebo od narození, domorodé kmeny například japonských Okinawanů nebo mexických Tarahumarů, žijících odpradávna čistě z rostlin, a potvrzují to ve svém prohlášení na základě stovek lékařských studií nezávislých institucí i nejvýznamnější dietetické organizace na světě jako je Akademie výživy a dietetiky USA .
1,8 milionů lidí umírá ročně na rakovinu střev a 1 milion lidí ročně na rakovinu žaludku. Česko je na horních příčkách s nejvyšším výskytem rakoviny střeva v Evropě. Zpracované maso jako je slanina, párky, salámy, klobásy, šunka, přitom prokazatelně obsahují karcinogenní látky, které mají přímou souvislost se vznikem rakoviny střev. Červené maso – hovězí, telecí, vepřové, jehněčí, skopové – zvyšuje riziko vzniku nádorů ve střevech a poškozuje ledviny. Světová Zdravotnická Organizace na základě více než 800 rozsáhlých epidemiologických studií zařadila zpracované maso do stejné skupiny karcinogenů jako tabák nebo azbest – tedy do skupiny číslo 1, a červené maso do skupiny karcinogenů 2.
Všechny živočišné potraviny – maso, ryby, mléko, vajíčka – obsahují mnoho různých, zdraví škodlivých látek, jako jsou nasycené tuky, cholesterol, toxiny (TMAO a endotoxiny, v rybách pak rtuť, PCB, těžké kovy, dioxiny), karcinogeny, hormony (především estrogen v mléku), růstové faktory podporující růst rakovinných buněk, antibiotika, vysoké množství kyselinotvorných bílkovin.
Ve všech živočišných potravinách naopak zcela chybí absolutně nezbytné a nenahraditelné esenciální živiny pro náš život a zdraví, jako je vláknina, živé enzymy, vitamín C, antioxidanty a fytochemikálie, které se vyskytují výhradně v rostlinách.
97% Čechů má podle průzkumů vážný nedostatek vlákniny ve stravě, přitom vláknina hraje zásadní ochrannou roli před vznikem rakoviny střev.
Veškeré důležité živiny včetně bílkovin, vápníku, železa a dalších, které získáváme z živočišných potravin, můžeme získat i z rostlin. Maso, mléčné výrobky, ryby ani vajíčka nepotřebujeme, protože nám nedodávají žádné speciální živiny, které bychom nenašli i v rostlinách. Ani často diskutovaný vitamín B12, o kterém si můžete přečíst na Blogu, není důvodem k zabíjení. Dávno byl zbořen i zarytý mýtus o tom, že sportovci potřebují maso, aby měli sílu.
Plnohodnotná rostlinná strava díky své bohatosti antioxidantů, širokého spektra fytochemikálií, flavonoidů, vlákniny a tisíců dalších mikroživin, které v živočišné stravě zcela chybí a nelze je získat ani z žádné multivitamínové pilulky, tvoří blahodárný koktejl, který chrání a regeneruje všechny naše buňky, působí protizánětlivě, posiluje imunitní systém, zpomaluje stárnutí a výrazně prodlužuje život, a především nepoškozuje naše zdraví škodlivinami, které existují v živočišných potravinách.
„Nechť jídlo je naším lékem a lék naším jídlem.“
– Hippokrates –
DOPAD NA PLANETU
Celých 83% zemědělské půdy – tedy zhruba třetina! zemské pevniny – je zabráno pro živočišnou produkci, která ovšem poskytuje jen 18% všech kalorií.
Kde tuto půdu bereme? Aby bylo dost místa, masově se kácí a vypalují nesmírně cenné a nenahraditelné tropické pralesy. Celých 90% ničení největšího Amazonského pralesa se děje kvůli pěstování krmiva, především sóji pro dobytek a kvůli jeho chovu. Do Evropy se 75% krmiva dováží – především z Jižní Ameriky. Jen za posledních 50 let byla nevratně zničena téměř pětina (17%) Amazonského deštného pralesa. Deštné pralesy jsou přitom nesmírně důležité pro celou planetu – jsou významným polykačem CO2 a hrají důležitou roli v koloběhu vody, čímž zásadně ovlivňují klima. Jsou domovem poloviny veškerých rostlinných a zvířecích druhů na Zemi. Nikde jinde na světě nenajdeme tak bohatou pestrost života jako právě tady. S pralesem tak kvůli chovu hospodářských zvířat likvidujeme cenné a léčivé rostliny, ničíme přirozené prostředí a domovy tisícům druhů volně žijících zvířat a hmyzu, která potom masově vymírají.
Zatímco na planetě máme 22,8 miliard kuřat, 1,5 miliardy krav, 1,2 miliardy ovcí, 1 miliardu koz a téměř miliardu prasat a z celé populace savců zaujímají uměle množená hospodářská zvířata 60%, jen 4% savců tvoří volně žijící zvířata (člověk 36%). Biodiverzita, tedy rozmanitost biologických druhů, je přitom zásadní pro udržení rovnováhy a stability ekosystémů naší planety.
Polovinu veškeré vypěstované rostlinné potravy na Zemi, kam patří přibližně 90% celosvětové produkce sóji a více než třetina obilnin, zkonzumují hospodářská zvířata. Toto množství by nasytilo až 6 miliard lidí, zatímco 800 miliónů lidí na světě hladoví, každý den umírá hladem 16 000 dětí mladších, než pět let a 2 miliardy lidí trpí podvýživou.
Chov dobytka spotřebuje 1/3 sladké vody na Zemi. Jde o vodu nejen pro samotná zvířata, ale také o vodu potřebnou pro vypěstování jejich krmiva, splachování výkalů a znečištěnou vodu. Přitom více než miliarda lidí na světě nemá přístup k pitné vodě.
„Máme tu systém, který ve skutečnosti vytváří hlad na planetě ve jménu nakrmení lidstva.“
– Dr. Vandana Shiva, fyzička, laureátka Nobelovy ceny –
Živočišný průmysl má na svědomí 16% všech lidmi vyprodukovaných skleníkových plynů, což je více, než veškerá doprava- tedy všechna letadla, auta, kamiony, lodě, vlaky…dohromady. Nadměrné množství skleníkových plynů v atmosféře je přitom nejhlavnější příčinou klimatické krize a globálního oteplování, což má dále za následek tání ledovců a zvedání hladiny světových moří, oteplování oceánů a umírání korálů, extrémní výkyvy počasí, ničivá sucha, vedra, bouře, požáry…
Živočišný průmysl má také 25% podíl na globálním okyselování prostředí, které způsobuje kyselé deště a degraduje půdu a vodu, a 74% podíl na eutrofizaci, tedy nadbytku dusíku a fosforu ve vodě, což způsobuje růst sinic a produkci toxických látek ve vodě a narušuje vodní ekosystém.
Všechny tuny výkalů a odpadu z velkochovů dobytka končí v oceánech. Jako následek vzniklo v oceánech více než 500 mrtvých zón zaplavených dusíkem, ve kterých neexistuje absolutně žádný život. Dohromady 245 000 kilometrů čtverečních – rozloha větší, než celé Spojené království.
Komerční rybolov a rybí farmy jsou nesmírně devastující pro celý mořský ekosystém. Z našich oceánů zmizelo už 87% rybí populace. Vymizelo 90% mořských dravců a 140 dalších druhů vodních živočichů, včetně tuňáků a mořských želv, je na seznamu (kriticky) ohrožených. Rozmanitost živočišných druhů v oceánech je přitom důležitá pro život mořského fytoplanktonu, který vytváří 80% veškerého kyslíku na planetě. Okysličuje oceány a produkuje více kyslíku v atmosféře, než pralesy.
Kdybychom nejedli živočišné potraviny, ušetřili bychom 76% zemědělské půdy a stále by bylo dost jídla na uživení lidstva, včetně těch, kteří dnes hladoví. Na této uvolněné půdě o velikosti celých USA + Číny + EU + Austrálie dohromady, by se znovu obnovila přirozená vegetace a díky tomu by bylo ročně odstraněno z atmosféry 8,1 miliard tun CO2. Ušetřili bychom také čtvrtinu veškeré pitné vody. A oceány by měli možnost se zregenerovat. Zatímco ekologická doprava pomáhá snižovat produkci jen skleníkových plynů, přechod na čistě rostlinnou stravu pomůže naší planetě ve všech oblastech.
„Země poskytuje dostatek, aby uspokojila potřeby každého člověka, ale ne chamtivost každého člověka.“
– Mahátma Gándhí –